Opravdový příběh pušek systému rollingblock se začíná psát v září leta páně 1865, kdy byla dodána první série 1000 ks pušek "Split Breech" neboli Remington Type 1. Dále pak byla vyráběna ještě "Split Breech" Type 2. Na obrázku vlevo jezávěr pušky Split Breech Type1 a vpravo Type2
U.S.
Navzdory vynikající konstrukci armáda Spojených států plně pušku Remington nepřijala a to především z logistických a politických důvodů. Místo toho byla pro standardizaci vybrána puška Springfield Trapdoor (.45-70 Government ). Americké námořnictvo a námořní pěchota však zakoupily omezené množství pušky Remington M1867 komorované .50-70 Government a také pistole s tímto systémem. Všimněte si, že design závěru pušek 1867/71 je již "dokončený" tedy takový, jak ho dnes všichni znají. Puška byla zdokonalena podle patentu z roku 1886 a v této podobě se závěr vyrábí dodnes. Závěr v této podobě je jednoduchý na výrobu a prakticky nezničitelný. Zbraně s tímto systémem lze komorovat na jakoukoli munici.
U.S. NAVY MODEL 1870 ROLLING BLOCK RIFLE .50-70
Tyto pušky jsou poměrně vzácné, pistole ještě více. Ovšem zcela raritní jsou námořní karabiny.
Remington U. S. Navy Model 1870 Rolling Block Pistol
V americké armádě sice systém neuspěl, ovšem stal se velice populární v v civilním sektoru. Především lovci, sportovní střelci a mnoho dobrodruhů putujících amerikou si pušku pro svou jednoduchost a přesnost velice oblíbili. Ovšem největší úspěch puška rolingblok zažívá ve Švédsku, Norsku, Dánsku,Španělsku, Egyptě a v mnoha dalších zemích včetně jižní ameriky.
Švédsko a Norsko
25 října 1866 zahájil armádní výbor Švédska a Norska výběr nových pušek pro armádu. Byla vyzkoušena řada pušek, nakonec výbor shledal, že systém Remington 1865 je nejlepší z nich. Armádní komise brala v úvahu také fakt, že pro výrobu pušek použije některé části svých zastaralých zbraní z armádních skladů (m1860 a m1864) a tím ušetří nemalé prostředky. Rollingblock je totiž přímo stvořen ke konverzím prakticky na jakoukoli ráži.
Na počátku v roce 1867 Švédsko koupilo z USA 10 000 kompletních pušek od společnosti Remington & Son a 20 000 kompletních mechanismů. Byly dovezeny také stroje pro výrobu zbraní a munice.
Norský Remington RollingBlock
8. května 1867 byla puška Remington přijata pro Švédskou a Norskou pěchotu a to na náboj ráže 12,17x44RF s okrajovým zápalem. Záhy si armáda uvědomila, že ráže 12,17 mm má horší balistické vlastnosti než již tehdy používané náboje se střelou 10,5 nebo 11 mm. Bohužel ve švédské a norské armádě bylo jož více než 47 000 těchto pušek.
12.7mm Norwegian Remington patron (nebo také 12.17x44R, 12x44 R, 12.17mm Swedish Remington, 12.17mm Lund)
Dánsko
Stejně jako Švédsko a Norsko, i Dánsko přijalo pušku v roce 1867 ale v ráži 11×41,5 mmRF ( ráže 11 mm okrajový zápal ). Královská dánská armáda zpočátku v letech 1867–1868 nakoupila ve Spojených státech 40 000 pušek a 1800 karabin . Později bylo ve státní továrně na pušky v Kodani vyrobeno 31 551 pušek a asi 4 600 karabin. Výroba byla sice zastavena již v roce 1888 ale poslední pušky byly vyřazenyze zásob armády teprve v roce 1940.
Danish M1867 Remington Rolling Block Rifle 11.7x42R
Velká Británie
Egyptský Remington RollingBlock s bodákem
Britské impérium zakoupilo v 70. letech 19. století pušky s rolovacím blokem pro vyzbrojení egyptské armády. Tyto pušky byly vyrobeny v belgickém Lutychu v ráži .43 Egyptian a byly vybaveny držákem bajonetu . Pušky byly použity proti ansarským dervišům Muhammada Ahmada během mahdistické války , včetně obléhání Chartúmu , kde generál Gordon padl.
Španělsko
Pušky ráže .43 spanisch vyrobené v USA
Mezi lety 1869 a 1873 společnost Remington uzavřela nejméně tři samostatné smlouvy na dodání pušky, což vedlo ke třem různým výrobním sériím a třem mírně odlišným puškám, byť jen ve značení. Později si Španělé licencovali výrobní práva a již v roce 1870 zahájili v Oviedu vlastní výrobu pušek této konstrukce, počínaje modelem M1870 Royal Bodyguard Remington a v roce 1871 následovala španělská Remington M1871 Spanish Remington.